Moderní interpretační techniky při hře na klarinet a basklarinet – 2. část

29.04.2020

Autor: doc. MgA. Vít Spilka,

Dílo: Série přednášek Moderní interpretační techniky


Frulato

Frulato je technika, která, podobně jako střídavý smyk u tremola na smyčcových nástrojích, pracuje s rozkmitáním jazyka na horním patře pomocí hlásky "r". Základní předpoklad pro rozeznění frulata je dostatečně silný dech, pocit přiblížení jazyka k hornímu patru a zejména bezprostřední vyslovení hlásky "r" bez hlásky "t", která je základní hláskou pro nasazení tónu u dechových nástrojů. Právě absence hlásky "t" umožňuje rychlejší a konkrétnější rozeznění frulata. Rozeznění frulata na klarinetu je celkově obtížné ve slabých dynamikách, stejně jako v tříčárkované poloze; metodickou pomůckou může být částečné uvolnění nátisku s pocitem vyklenutí horního patra s pocitem hlásky "o", intenzívnější nádech před samotným rozezněním frulata spolu s pocitem přiblížení se jazyka k hornímu patru. Jedno z prvních použití frulata v klarinetovém repertoáru: Čtyři kusy pro klarinet a klavír Albana Berga, které vznikly v roce 1913.

Mikrotóny

Svět čtvrttóvého a osmitónového systému se otevřel v průběhu vývoje avantgardních hudebních směrů v období mezi dvěma světovými válkami a byl reprezentován významnými světovými skladateli (hlavní průkopník čtvrttónové hudby byl Willi Möllendorff, u nás byl tento směr reprezentovaný výjimečnou osobností skladatele Aloise Háby) a byl do značné míry ovlivněn etnickou hudbou východních národů. Například v egyptské a zvláště turecké lidové hudbě dodnes přežívá vytváření některých intervalů ve čtvrttónovém systému. Skladatelů, kteří používají ve svých skladbách čtvrttóny, popř. šestinotóny a osminotóny, je od doby tvorby A. Háby poměrně hodně, takže ve druhé polovině 20. století byly vytvořeny dokonalé hmatové tabulky pro hru čtvrttónů na klarinetu. Tyto tabulky jsou určeny pro použití na dnešních (chromatických tj. půltónově laděných) nástrojích a poměrně sofistikovanou kombinací hmatů (většinou způsobem zakrytých nižších dírek nebo klapek pod otevřenou dírkou podobně jako u chromatických hmatů na zobcové flétně) umožňují hru čtvrttónů v celém rozsahu nástroje. Používání čtvrttónově laděných nástrojů, jejichž konstrukce je koncipována tak, že pro každý čtvrttón je na nástroji vytvořena jednotlivá klapka, je naprosto výjimečné - u nás např. byly tyto nástroje, podobně jako čtvrttónový klavír, vyrobeny pro premiéru opery Matka A. Háby.

Zápis čtvrttónů nemá jednotnou notaci respektive jednotné symboly posuvek. Jsou však rozlišeny čtyři druhy symbolů: symbol zvýšení o čtvrttón, symbol zvýšení o třičtvrtitónu (křížky) a symbol snížení o čtvrttón, symbol snížení o třičtvrtitónu (béčka).

Nácvik hry mikrotónů je pro hráče vždy výzvou: nejen, že musí ovládnout množství poměrně sofistikovaných a obtížně zapamatovatelných hmatů; náročné je i přesné intonační vyvážení čtvrttónů. Tento trénink však může přinést některé pozitivní stránky: tím, že se hráč vyrovnává s některými hůře znějícími hmaty pro hru čtvrttónů, tak trénuje nátiskovou flexibilitu a zlepšuje svůj zvukový koncept. Snaha o přesné intonační vyvážení mikrointervalů navíc stimuluje hráčovo ucho tak, že u něj vytváří celkově lepší intonační představivost v klasickém půltónovém systému.