Klarinetová technika II.

29.06.2020

Autor: doc. MgA. Vít Spilka,

Dílo: Série přednášek Klarinetová technika

Postavení prstů a poloha ruky

Pro dosažení vyrovnané prstové techniky se často doporučuje minimalizovat zdvih prstů, ačkoli se nadá hovořit paušalizování tohoto problému - zdvih prstů je často ovlivněn velikostí ruky i celkovou šíří prstů. Je však zřejmé, že čím větší vzdálenost prstů od nástroje zvolíme, tím větší rychlosti dopadu prstů musíme docílit, aby došlo k včasnému dokrytí. Se zvyšujícím tempem se tento požadavek znásobuje, čímž se stane, že prsty s větším zdvihem "nestíhají" a jejich pohyby se stávají křečovitými. Jediným řešením je proto zvolení nižšího zdvihu prstů za účelem relativního uvolnění ruky. Přesto, že mluvíme o uvolněné ruce, je nutné vnímat, že pro dosažení lehkosti v obtížných technických místech, je potřeba i určité síly v prstech a tím i rychlého dopadu prstů. Typickým příkladem pro demonstraci tohoto problému je nácvik trilků, kdy uspokojivé hustoty lze dosáhnout pouze při nízkém zdvihu prstů. Naopak v kantiléně, při požadavku dokonalého legáta v pomalých tempech, je žádoucí, aby prsty dopadaly na dírky a klapky měkce a navozovaly tak představu "vplouvání" jednoho tónu do druhého.

Nácvik technicky obtížných míst

Hrát technicky co nejpřesvědčivěji je nejen přáním každého vyspělého klarinetisty, ale rovněž jedním ze základních předpokladů úspěšného výkonu, který mnohdy rozhoduje o budoucí existenci hráče (soutěže a konkurzy). Jak takovéto jisté a spolehlivé techniky dosáhnout? Všeobecně by se dalo říci, že nácvik technicky obtížných míst vyžaduje tyto atributy: trpělivost, dostatek času na přípravu, rozdílné způsoby cvičení, dostatečnou pódiovou zkušenost a v neposlední řadě znalost některých netradičních, dalo by se říci "alternativních" způsobů nácviku, které mají značný vliv na ekonomii cvičení a celkovou konečnou kvalitu provedení.